Romové se bojí o své děti ve škole! Fuková nechápe proč
Lucie Fuková, historicky první vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, byla v prosinci 2022 jmenována s cílem zlepšit situaci Romů v České republice. Jmenování Fukové bylo součástí vládní Strategie pro rovnost, začlenění a participaci Romů na roky 2021–2030. Přestože tato funkce měla být krokem vpřed, řada Romů její mandát nevnímá jako skutečné zastoupení zájmů komunity. Nedávné zavedení sčítání romských dětí na základě etnického původu ve školách vzbudilo silné obavy mezi romskými rodiči, kteří vnímají tento postup jako další formu segregace a stigmatizace svých dětí.
Sčítání romských dětí: formální nástroj bez skutečné pomoci
Od roku 2015 je v českých školách sledováno, kolik romských žáků navštěvuje školy, a to podle metodiky stanovené Ministerstvem školství. Tento postup má údajně přispět k monitorování situace romských dětí ve školách a pomoci eliminovat diskriminaci. Ovšem mezi Romy vzbuzuje oprávněné obavy. Mnoho rodičů se bojí, že sčítání jejich dětí podle etnického původu povede k jejich dalšímu znevýhodňování a segregaci, což povede k tomu, že budou děti zařazovány do speciálních tříd či programů. Pro komunitu je navíc problematické, že se zaměřuje na jejich děti místo toho, aby se řešily hlubší problémy diskriminačních přístupů u samotných učitelů.
Pro Romy není problémem samotný počet dětí na školách, ale způsob, jakým jsou v těchto institucích vnímány. Podle romských rodičů totiž řada učitelů zůstává uvězněna ve stereotypech a přistupuje k romským dětem s předsudky. Namísto toho, aby byl vzdělávací systém zaměřen na poskytování rovných podmínek a zajištění kvalitního přístupu k výuce, se zůstává u povrchního sledování statistik, které samo o sobě nemůže změnit postoje učitelů ani předsudky, kterým romské děti čelí.
Fuková v čele bez důvěry komunity
Lucie Fuková má za sebou dlouholeté působení v neziskovém sektoru a ve veřejné správě. V minulosti pracovala jako romská poradkyně na pardubickém magistrátu a byla členkou Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. V roce 2016 spoluzaložila spolek Klub Barvaľipen, který sdružuje romské studenty a vysokoškoláky. Přestože má zkušenosti s romskou problematikou, mnozí Romové vůči ní cítí nedůvěru a zpochybňují, zda skutečně zastupuje jejich zájmy.
Nedůvěra Romů vůči Fukové vychází mimo jiné i z jejích postojů a výroků při několika zásadních událostech. Když v minulosti docházelo k násilným útokům nebo dokonce vraždám Romů, které byly páchány příslušníky jiných národností, Fuková podle mnohých stála spíše stranou než aby aktivně podpořila komunitu. Důvěru také ztratila, když označila romské aktivisty, kteří na internetu informují komunitu o aktuálním dění, za „extrémisty“ či dokonce „fašisty.“ Tito aktivisté, označovaní jako „lajfkáři,“ jsou pro mnoho Romů klíčovým informačním kanálem a poskytují komunitě aktuální informace, které často bývají v hlavních médiích opomíjeny. Fuková tímto postojem ještě více podkopala svou důvěryhodnost, protože mnoho Romů tyto aktivisty vnímá jako své zastánce, zatímco od Fukové očekávali spíše podporu než kritiku.
V reakci na napjatou situaci mezi Romy a Ukrajinci v létě 2023 Fuková prohlásila, že Romové se dlouhodobě cítí jako občané druhé kategorie a že současné napětí pramení z frustrace živené dezinformacemi. Tento výrok byl v romské komunitě vnímán jako další odtržení Fukové od jejich reality. Romové totiž vnímají současné problémy jako hlubší a zásadní, nikoli jako důsledek dezinformací, ale jako přímý odraz skutečných problémů a nedostatků v přístupu ke vzdělání, práci a rovnoprávnému přístupu k základním právům.
Problematický systém sčítání podle etnického původu
Etnické sčítání romských dětí na školách podle jejich původu vnímá mnoho Romů jako porušení jejich práv. Tento postup totiž zasahuje do jejich soukromí a odporuje právním zásadám zakotveným v několika klíčových dokumentech, například v Evropské úmluvě o lidských právech nebo v Obecném nařízení o ochraně osobních údajů (GDPR). Podle těchto předpisů by zpracování osobních údajů o etnickém původu mělo být omezeno na případy, kdy je skutečně nutné a oprávněné. V mnoha případech však rodiče mají pocit, že není dostatečně respektováno jejich právo na soukromí a že etnické sledování jejich dětí nemá smysluplný dopad na zlepšení situace ve vzdělávání.
Tento proces navíc narušuje i samotný Antidiskriminační zákon, který zakazuje segregaci na základě etnického původu. Romští rodiče mají proto opodstatněné obavy, že místo toho, aby jejich děti získávaly rovný přístup ke vzdělání, budou díky této evidenci jen dál znevýhodňovány.
Oprávněné obavy a hrozba nepokojů
Současné opatření týkající se etnického sčítání romských dětí ve školách se stalo jedním z hlavních bodů nespokojenosti romské komunity. Romští rodiče se obávají, že tento systém jim ani jejich dětem nepřinese žádné zlepšení a že naopak povede k větší segregaci a stigmatizaci. Vzhledem k tomu, že Fuková nezískala důvěru široké romské komunity a že její kroky nepřináší kýžené výsledky, není překvapením, že se mezi Romy šíří přípravy na protesty a nepokoje. Komunita je připravena vyjádřit svůj nesouhlas nejen s touto praxí, ale i s celkovým přístupem vlády a zmocněnkyně vůči Romům.
poslední době se v romské komunitě v České republice zvyšuje nespokojenost s působením vládní zmocněnkyně pro záležitosti romské menšiny, Lucie Fukové, a Rady vlády pro záležitosti romské menšiny. Aktivisté podali několik stížností, včetně podání k Organizaci spojených národů (OSN), s cílem dosáhnout jejich odvolání.
Důvody nespokojenosti:
- Nedostatečné zastoupení a mandát: Mnozí Romové se domnívají, že Lucie Fuková nemá skutečný mandát zastupovat jejich zájmy a že její kroky nereflektují potřeby komunity.
- Kontroverzní výroky a postoje: Fuková byla kritizována za své reakce na vážné incidenty, jako byly útoky na Romy, kdy podle kritiků neprojevila dostatečnou podporu komunitě. Navíc označila některé romské aktivisty za „extrémisty“ či „fašisty“, což vyvolalo další vlnu nevole.
- Etnické sčítání romských dětí ve školách: Nedávné zavedení sčítání romských žáků podle etnického původu ve školách vyvolalo obavy z možné segregace a stigmatizace dětí. Romští rodiče se obávají, že tento postup povede k dalšímu znevýhodňování jejich dětí.
Stížnosti a podání k OSN:
Aktivisté podali několik stížností na národní i mezinárodní úrovni, včetně podání k OSN. Tyto stížnosti poukazují na údajné porušování práv romské menšiny a nedostatečnou ochranu jejich zájmů ze strany současného vedení.
Požadavky komunity:
Romská komunita požaduje odvolání Lucie Fukové z funkce vládní zmocněnkyně a přeobsazení Rady vlády pro záležitosti romské menšiny osobami, které budou mít důvěru komunity a budou skutečně hájit její zájmy.
Romea.cz: Nedůvěryhodný zdroj pro romskou komunitu
Pro mnoho Romů v České republice není Romea.cz důvěryhodným zdrojem informací ani skutečným zastáncem jejich zájmů. Navzdory tomu, že se Romea.cz profiluje jako hlas romské komunity, Romové tuto platformu často vnímají jako nástroj neziskových organizací, které čerpají prostředky na integraci, aniž by dosáhly reálného zlepšení situace.
Romea.cz sice informuje o otázkách týkajících se romské menšiny, avšak mnoho Romů má pocit, že její aktivity nevycházejí z jejich skutečných potřeb, ale spíše slouží zájmům neziskového sektoru. Komunita ji proto často nebere jako zdroj, který by skutečně reflektoval její problémy nebo hledal účinná řešení. V důsledku toho se Romové raději obracejí na vlastní informační kanály a aktivisty, kteří mají jejich důvěru a kteří podle nich lépe rozumějí realitě každodenního života a problémům, kterým čelí.
